Mlékárna Hlinsko byla založena v roce 1939 a výroba byla spuštěna v roce 1943. V prvním roce mlékárna zpracovala 2 miliony litrů syrového mléka především do výrobků sušené mléko, kondenzované mléko, máslo a sušené podmáslí.
V současné době mlékárna Hlinsko zpracovává více než 200 milionů litrů mléka ročně a výrobní program byl rozšířen o trvanlivé mléko a smetany, zmrzliny a ledové tříště. Od roku 2014 je součástí Mlékárny Hlinsko výrobní linka na tvarohy, které byly v roce 2015 uvedeny na trh pod značkou Tatra.
V roce 1947 společnost zrealizovala první exporty výrobků, aktuálně vyváží do více jak 25ti zemí po celém světě.
Hlineckou mlékárnu založila společnost Nestlé, jejíž jméno bylo na českém trhu od konce 19. století spojeno s prodejem mléčných výrobků dětské výživy. Společnost Nestlé se při výběru lokality rozhodovala dle čistoty přírody a kvality mléka. Hlinsko se nachází na Českomoravské vrchovině, oblasti zvláště známé pro svoji čistou přírodu, která se podobá alpským pastvinám. Výhodou lokality bylo i přímé železniční spojení.
V lednu 1940 se na místě budoucí mlékárny sešli zástupci pražské centrály Nestlé se svými švýcarskými kolegy, aby na základě architektonické studie a předběžného rozpočtu zahájili jednání s firmou hlineckého architekta a stavitele F. Kleina o zadání stavby. 28. dubna 1940 vydal Obecní úřad ve Vítanově stavební povolení na zahájení prací. Stavba mlékárny, na níž pracovalo přibližně osmdesát dělníků, byla oficiálně zahájena 4. července 1940.
1. dubna 1943 zahájila mlékárna provoz. Kromě sušeného mléka se tento rok na lince Schuller vyrobilo téměř 30 tun slazeného kondenzovaného mléka, 11 tun sušeného podmáslí, tzv. Eledonu,a také 47 tun másla. Mlékárna v tomto roce zpracovala celkem přes 2 miliony litrů mléka. Mlékárna, pojmenována místními „Nestlovka“, dala práci více než dvěma stům zaměstnancům, osmnácti úředníkům, třem laborantům a osmi vedoucím jednotlivých oddělení mlékárny.
Venkovské sběrny mléka byly rozseté po celém kraji. Jejich obsluhu zajišťovala mlékárna provizním způsobem prostřednictvím místních obyvatel, ať to byl zdejší obchodník, hostinský či živnostník, tovární dělník či ženy v domácnosti. Kapacita mlékárny byla projektována na denní příjem 40 až 60 tisíc litrů. Výkupní cena se kalkulovala dle kvality a tučnosti, kdy za každé procento tuku se počítalo 30 haléřů, takže za 1l se průměrně vyplácelo kolem jedné koruny.
Podobně jako tomu bylo v jiných výrobních oborech, zavedla německá okupační správa ministerstva zemědělství povinné odvody v mléčné výrobě. Za neplnění dodávek hrozilo jednotlivým chovatelům zabavení krav, čímž byla ohrožena i samotná existence mlékárny. Válkou ochromená ekonomika přinášela podniku řadu omezení. Na každý pád založení mlékárny vedlo v celém sběrném obvodu k podstatnému zkvalitnění úrovně chovu krav a zvýšení jejich dojivosti.
Rok 1947 přinesl rozšíření výroby sušeného mléka pod různými obchodními značkami jako byl Eledon, Lakton, Nido, Sunar a sušeného podmáslí Pelargon. S rostoucí poválečnou poptávkou po sušeném mléce a výrobcích dětské výživy se zvyšovala i produkce mlékárny. Nejvíce šlo na odbyt sušené plnotučné mléko s obsahem tuku 28%. Produkce začínala na 50 tunách a v roce 1949 vykazovala výroba již téměř 700 tun. Na jaře roku 1947 mlékárna poprvé vyexportovala své výrobky a to do Polska, Maďarska a Blízký východ.
Mlékárna Hlinsko v tehdejším Československu byla v poválečném období jediným výrobcem sušeného mléka, sušeného podmáslí, másla a kondenzovaného mléka. 1. března 1948 byla na hlineckou mlékárnu uvalena národní správa a mlékárna byla zařazena pod národní podnik Průmyslu mléčné výživy. V létě roku 1948 pracovalo v mlékárně 198 dělníků a 32 úředníků.
V roce 1954 se z Hlinska poprvé do zahraničí vyvezlo 20 tun slazeného kondenzovaného mléka v nových 397gramových plechovkách. O čtyři roky později již na expedici směřovalo celkem přes 3000 tun. V cisternách z hlinecké mlékárny putovalo slazené kondenzované mléko také do tuzemských čokoládoven. Slazené a kondenzované mléko bylo od roku 1954 hlavní náplní exportu hlinecké mlékárny.
Výroba slazeného kondenzovaného mléka má v hlinecké mlékárně nejstarší tradici, ale teprve až počátek sedmdesátých let dal etiketám plechovek první obchodní název Salko. Slazené kondenzované mléko a sušené mléko bylo od roku 1954 hlavní náplní exportu. Díky dlouhé trvanlivosti byly jeho tradičními odběrateli Pobřeží slonoviny, Senegal, Kamerun, Mauretanie, ale také Řecko, západní Německo, Kypr a Blízký východ.
Příběh značky Tatra tradujeme od 3. listopadu 1964, když ji zástupci Průmyslu mléčné výživy přihlásili k evidenci. Mléčné výrobky od této chvíle doprovází motivy tradičních horských pastvin, které tehdy podporovaly československou vzájemnost. A tak se zrodil legendární výrobek mlékárny – neslazené kondenzované mléko Tatra. Přišla-li u kávy otázka „Dáš si tatru?“, každý hned věděl co se tím myslí. Začinalo se s roční produkcí kolem tisíce tun a během patnácti let se výroba Tatry ve dvou směnách dostala přibližně na dvojnásobek.
V roce 1966 došlo k instalaci první linky na plnění výrobků z kondenzovaného mléka do hliníkových tub. Tradici nového způsobu balení zahájilo v roce 1967 slazené kondenzované mléko Piknik, rok poté se datuje počátek výroby slazené kondenzované smetany Jesenky.
Herec Oldřich Nový zaslal do Mlékárny Hlinsko dopis, ve kterém popisoval svůj příběh s tehdy novou Jesenkou. V dopise Oldřich Nový popisoval, jak se účastnil dlouhých porad a ke kávě si pravidelně otevíral Jesenku. Hrdlo tuby se v některých případech ucpávalo ztuhlým tukem, který bránil přístupu ke slazené smetaně. Se sílícím tlakem hercovy ruky, zadní uzávěr tuby povolil a obsah Jesenky vystřelil ven. K náramnému veselí účastníků schůze postříkal několik svých přísedících sousedů.
V roce 1972 hlinecká mlékárna vyexpedovala v plechovkách i v tubovém balení první tuny Pikaa. Sladké kondenzované mléko s obsahem kakaa se v Hlinsku vyrábělo od roku 1952 avšak nemělo vlastní název. Ten mu dala až registrace Pikaa coby obchodní značky v roce 1970. V roce 1976 portfolio výrobků rozšířil ještě nový tubovaný výrobek Karmil, slazené kondenzované mléko s příchutí karamelu.
V roce 1978 došlo v mlékárně k instalaci linky na kilové balení slazeného kondenzovaného mléka. Toto balení bylo silným vývozním artiklem do různých oblastí Afriky, ale i Libanonu. Řada zahraničních zákazníků si na plechovky nechávala tisknout své vlastní etikety. Rok 1984 byl dalším mezníkem v historii mlékárny kdy se zprovoznila plnící linka na plechovky 410g. Nová velikost plechovek vzešla z požadavků zahraničních trhů a dostala i nový design etiket s nápisem Tatra Grand.
Ke konci roku 1990 se závody v Hradci Králové, Bydžově, Pardubicích, Trutnově a Žamberku osamostatnily a ze zbytku koncernu se vytvořil státní podnik. Mlékárna Hlinsko se osamostatnila 18. března 1993 zápisem do obchodního rejstříku jako Mlékárna Hlinsko, s.r.o.
Většinový podíl ve společnosti Mlékárna Hlinsko, s.r.o., koupil Milan Domáček, toho času výrobní náměstek. První velkou investicí bylo pořízení nové odstředivky mléka Alfa-Laval, po níž následovalo zakoupení první plnící linky do kartonových obalů, v nichž mlékárna začala prodávat trvanlivé mléko. Důvodem tohoto rozhodnutí byla revoluční proměna tuzemského trhu, kterou přineslo zavedení výroby trvanlivého mléka technologií UHT – metodu tepelného ošetření mléka při vysoké teplotě. Roční produkce trvanlivého mléka vykázala v počátečním roce 1995 jen 190 tisíc litrů, po roce 2000 výrobní kapacita mlékárny dosáhla více než 100 miliónů litrů.
Mlékárna vstoupila do nového celostátního programu „Školní mléko“ a na trh uvedla trvanlivé polotučné mléko Kravík v pěti příchutích. V rámci spolupráce s některými obchodními řetězci začala mlékárna dodávat své produkty pod mnoha privátními značkami. V dubnu 2004 zahájila mlékárna v nově vybudovaném provozu výrobu másla, a spustila se další výrobní linka umožňující plnit kartonové obaly se šroubovým uzávěrem. Mlékárna Hlinsko byla tak prvním výrobcem mléka v Česku, který na trh uvedl tento typ balení.
V dubnu mlékárna zahájila v nově vybudovaném provozu výrobu másla…
Je nastavena nová organizační struktura mlékárny a výsledkem práce inovačního týmu vznikají nové výrobky: ochucené mléko Espresso, Caffé Latté a zejména Lascato – mléko na přípravu cappuccina. Na trh je uvedena i novinka zahuštěné slazené mléko v plastových tubách pod značkou Karmílek. Výroba se postupně rozšiřuje o produkty pro HORECA segment 1l smetany a Créme Šodo.
Mlékárna Hlinsko jako první na český trh uvádí máslo s 84% tuku a odkazuje se na poctivost a tradiční kvalitu všech svých výrobků.
Po úmrtí pana Domáčka se novým 100% vlastníkem stává společnost Agrofert a začíná nová éra rozvoje mlékárny.
Mlékárna vstupuje do segmentu točených zmrzlin pod značkou TatraZmrzka a Tatra ledové tříště a v krátké době se stává významným hráčem českého trhu.
Je vybudovaná nová výrobní hala a instalována ultrafiltrační technologie na výrobu tvarohů v balení 250g, 5 a 10kg.
Uvedení nové řady mléčných ochucených dezertů – Mlsni.si a Mlsni.si Vla z plnotučného mléka s krémovou vláčnou konzistencí.
Novinka na trhu! Tradiční Salko bez laktózy. V roce 2024 bylo uvedeno na trh bezlaktózové Salko. Jedná se o výrobek, který nabízí tradiční chuť a zároveň vychází vstříc potřebám zákazníků s intolerancí laktózy.
5. října 2011 se stal vlastníkem Mlékárny Hlinsko AGROFERT, a.s.
V květnu roku 2012 změnila společnost Mlékárna Hlinsko právní formu, ze společnosti s ručením omezeným se stala akciová společnost.
Společnost Mlékárna Hlinsko, a.s., se sídlem na adrese Kouty 53, 539 01 Hlinsko, IČO 48169188, zapsaná v obchodním rejstříku pod sp. zn. B 3061/KSHK, rozhodla (rozhodnutím jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady) dne 15.8.2016 mimo jiné tak, že:
a) rozhoduje ve smyslu § 417 odst. 4 zákona o obchodních korporacích o spojení všech akcií společnosti a zároveň ve smyslu § 529 občanského zákoníku o jejich přeměně, a to tak, že dosavadní 2 kusy kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé z nich 10.000.000,- Kč, 2 kusy kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé z nich 50.000,- Kč, 4 kusy kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé z nich 10.000,- Kč a 12 kusů kmenových akcií na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé z nich 1.000,- Kč se spojují a přeměňují do jediné kmenové zaknihované akcie na jméno ve jmenovité hodnotě 20.152.000,- Kč,
b) určuje lhůtu, ve které jediný akcionář odevzdá společnosti dosavadní akcie vydané společností, v délce dvou měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí.
Společnost Mlékárna Hlinsko, a.s. přijala Program Compliance, jehož součástí je i Etický kodex. Compliance Officer ve společnosti Mlékárna Hlinsko je Ing. Lada Hájková. Veškeré potřebné dokumenty získáte na www.agrofert.cz/compliance. Pro oznamování zjištěných porušení Etického kodexu je zřízena etická linka Tell Us.
Podněty podané přes Etickou linku, schránku důvěry nebo Compliance officerovi společnosti se řídí pravidly programu Compliance koncernu AGROFERT, nejedná se o oznámení dle zákona 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů, v platném znění. Pokud chcete podat oznámení dle tohoto zákona, využijte postup uvedený na webových stránkách společnosti.